Díky spolupráci s tuzemským Fujifilmem jsem měl možnost během cesty na Špicberky vyzkoušet dvě poměrně žhavé novinky, teleobjektiv Fujinon XF200mmF2 a fotoaparát Fujifilm X-T3. Tady jsou mé první postřehy a zkušenosti.
Poznámka: jsem X-Photographer, tedy ambasador systému Fujifilm X. Fotím s touto technikou již několik let a mám ji opravdu rád, takže mě můžete považovat za neobjektivního. Nedělám to ale za peníze, testuji převážně techniku, kterou používám nebo plánuji používat, a vždy se snažím upřímně prezentovat své zkušenosti. Pokud mi to věřit nebudete, což je vaše nezpochybnitelné právo, můžete se třeba jen podívat na pár fotek z arktické přírody :)
Poznámka 2: testoval jsem předprodukční vzorky, v případě X-T3 dokonce i se starším firmware, což může mít vliv na některá má zjištění.
Fujinon XF200mmF2 R LM OIS WR
V podstatě není možné nezačít článek o tomto objektivu jinak než od jeho velikosti a hmotnosti. Systém Fujifilm X je obecně vnímán jako kompaktní a lehké řešení, které upřednostňují například street fotografové či cestovatelé nalehko. Proto je zde objektiv vážící více než 2,2 kg do určité míry neobvyklým zjevem (v tuzemsku dostal objektiv přezdívku Behemot podle biblické obludy a je příznačné, že mu ji udělili sami příznivci technicky Fujifilm, protože zde jde o bezkonkurenčně největší a nejtěžší objektiv). Současná těla jsou nicméně plně konkurenceschopná v řadě žánrů a nasazení, takže dává smysl rozšířit nabídku o objektiv, na který jsou u jiných značek zvyklí například fotografové sportu či wildlife.
Z pohledu systému, který staví na snímači velikosti APS-C, se jedná o přímou konkurenci objektivům s ohniskovou vzdáleností 300 mm a světelností f/2,8 na fullframe. Díky ořezovému faktoru 1,5× s ním dosáhneme stejného úhlu záběru a srovnatelné hloubky ostrosti, jako s „třístovkou“ na fullframe fotoaparátu při cloně 2,8 (expoziční parametry budou ale samozřejmě i nadále odpovídat cloně 2). K objektivu je navíc přibalen telekonvertor s faktorem 1,4×, se kterým se ohnisko prodlouží na 280 mm a clona se zvýší na f/2,8, což odpovídá zhruba ohnisku 420 mm při cloně f/4 na fullframe. Dá se tedy říct, že tato základní sestava obsáhne oblast středních ohnisek pro focení přírody a je v řadě situací velmi dobře použitelná, jak si ukážeme i na přiložených fotografiích.
Pro srovnání Fujinonu proti odpovídající konkurenci jsem připravil malou tabulku nejdůležitějších parametrů:
Objektiv | Ohnisko | Clona | Hmotnost | Rozměry | Nejkratší zaostřitelná vzdálenost |
---|---|---|---|---|---|
Fujinon XF200mmF2 R LM OIS WR | 200 mm | f/2 | 2 265 g | ⌀ 122 mm×205,5 mm | 1,8 m |
AF-S NIKKOR 200mm f/2G ED VR II | 200 mm | f/2 | 2 900 g | ⌀ 124 mm×203 mm | 1,8 m |
Canon EF 200mm f/2L IS USM | 200 mm | f/2 | 2 520 g | ⌀ 128 mm×208 mm | 1,9 m |
AF-S NIKKOR 300mm F2.8G ED VR II | 300 mm | f/2,8 | 2 900 g | ⌀ 124 mm×267,5 mm | 2,3 m |
Canon EF 300mm f/2.8L IS II USM | 300 mm | f/2,8 | 2 350 g | ⌀ 128 mm×248 mm | 2,0 m |
Sony 300 MM F2.8 G SSM II | 300 mm | f/2,8 | 2 340 g | ⌀ 122 mm×242,5 mm | 2,0 m |
Jak vidno, rozměry všech objektivů jsou dost podobné (třístovky jsou samozřejmě delší) a váhově si Fujinon drží prvenství, i když zejména třístovky od Canonu a Sony mu šlapou na paty. Mohl by být menší a lehčí? To je otázka spíše na inženýry, ale ve hře je přinejmenším ten fyzikální zákon, který říká, že průměr vstupní pupily je poměrem mezi ohniskovou vzdáleností a clonovým číslem, takže když dosadíme do vzorce hodnoty 200 mm / f2, je jasné, že přední čočka nemůže být menší než 100 mm. Tím je dán jak průměr objektivu, tak množství skla, které se na hmotnosti podílí nejvíce. Na rozdíl od širokoúhlých objektivů, které musí více řešit vady vykreslení u okraje obrazu, tady menší snímač nijak zmenšení nenapomáhá.
Podtrženo a sečteno, objektiv je ve své tříčlenné kategorii lehčí o 635 g (proti Nikonu), respektive 255 g (proti Canonu) a při srovnání s třístovkami je s výjimkou znatelně těžšího Nikonu lehčí jen o cca 70 až 80 gramů. Není to malý kompaktní objektiv, ale ani to není nenositelné monstrum. Pokud jste někdy fotili například právě s objektivem 300 mm f/2,8, bude vám připadat spíš lehčí, než by se na pohled mohlo zdát.
Filtry
U rozměrů se ještě krátce zastavíme s jednou neobvyklostí. Zatímco konkurence používá zasunovací filtry o průměru zhruba 49 až 55 mm, které se vkládají do zadní části objektivu, Fujifilm zvolil tradiční šroubovací filtry na přední čočku o průměru 105 mm. Plusem této volby je možnost používat ochranný filtr a efektivnější ovládání polarizačního filtru (otáčení zasunovacího filtru pomocí ozubeného kolečka je značně nepohotové), ale tyto výhody jsou vykoupené cenou filtrů této velikosti – počítejte s částkami začínajícími zhruba na 5 000 Kč. Na druhou stranu, polarizační filtr s vkládacím rámečkem stojí velmi podobnou nebo i vyšší částku – výhodnější je to až když držák máte a měníte jen filtr.
Mám zákulisní zprávu, že koncem roku by se mohly objevit UV filtry této velikosti v nabídce mé oblíbené značky VFFoto, tak uvidíme, jestli se i tady podaří udržet ve srovnání s konkurencí příznivější cenu. Vyrobit takto velký filtr v dostatečné kvalitě nicméně není snadné ani levné.
Mechanické provedení
Nikomu asi neuniklo, že objektiv je bílý – stejně jako u Canonu je oficiálním důvodem lepší odrážení slunečního záření kvůli snížení tepelné roztažnosti. Povrch vypadá luxusně, žádná laciná šedá. Na druhou stranu, v případě řady wildlife fotografů nejspíš skončí pod neoprénovou ochranou. Sluneční clona zvící menšího kbelíku se upevňuje podobně jako u konkurence pomocí aretačního šroubu a jde ji samozřejmě pro transport i otočit. Vyzdvihl jsem pohodlnější ovládání šroubovacího polarizačního filtru a k tomu musím dodat, že v cloně je (podobně jako u zoomu XF100-400mm) otevírací okénko, pomocí kterého je filtr snadno přístupný. Výrobně nenákladná drobnost, která zásadně zpříjemňuje focení. (Okénko je patrné na spodní straně clony ve fotografii objektivu výše).
Další drobnosti, které si nejspíš zamilujete, nabízí stativový prstenec. Tou první je patka kompatibilní s nejrozšířenějším standardem Arca-Swiss, takže pokud máte kompatibilní hlavu, nepotřebujete už stativovou destičku. Ke štěstí mi chybí jen nějaký otvor, do kterého by bylo možné přivázat kotvičku popruhu Peak Design, který používám, ale jinak prosím o stejnou patku i pro XF100-400mm :) Druhou skvělou vychytávkou jsou zarážky otáčení prstence po 90 ° – když prstenec šroubem uvolníte a otáčíte jím, v přesně svislých a vodorovných pozicích se zarazí a pro další otáčení musíte překonat lehký odpor. Podobnou vlastnost prý snad lze najít u i několik dalších objektivů, ale osobně jsem se s ní setkal poprvé a každopádně ji prohlašuji za geniální :)
Z hlediska ovládání je objektiv vybaven ostřícím a clonovým kroužkem (ten je samozřejmě posunutý dále od fotoaparátu do míst, kde objektiv podpírá levá ruka), omezovačem ostření s pozicemi od 5 metrů do nekončena nebo v celém rozsahu a vypínačem optické stabilizace OIS. Poslední přepínač slouží ke konfigurací tlačítek ostření, která najdete po obvodu před ostřícím kroužkem. Ta mohou dle nastavení přepínače plnit tři funkce:
- pozice AF značí spuštění ostření (ekvivalent namáčknutí spouště)
- s nastavením AF-L fungují jako zámek zaostření v režimu AF-C
- při možnosti Preset vracejí zaostření do uložené pozice (zaostření si předtím uložíte tlačítkem Set, které najdete pod přepínačem)
Poslední možnost se při wildlife fotografii výborně hodí při opakovaném focení stejného motivu – například ptáka přilétajícího na hnízdo a podobně. Výbava v tomto směru dle mého názoru plně odpovídá očekávání a potřebám fotografů, na které objektiv cílí.
Mechanicky je objektiv vyroben precizně, nikde nenarazíte na žádné nežádoucí pohyby a prstence chodí hladce. Trochu nečekanou vůli měl objektiv v bajonetu testované X-T3 a na zvláštní nectnost jsem narazil u přední krytky – ta vykazovala určitou tendenci se na jedné straně vmáčknout hlouběji než by měla a pak se poměrně obtížně sundavala. Stávalo se mi to v batohu, kde se objektiv o krytku opíral a zřejmě svou váhou ji zamáčkl. Až na tento detail, který byl možná problémem konkrétního kusu, nicméně klasickou krytku ve srovnání s obvyklým textilním „vakem“, který se u teleobjektivů často používá, oceňuji. Objektiv i konvertor jsou utěsněné proti prachu a vlhkosti.
Optické vlastnosti a ostření
U objektivu této kategorie přirozeně očekáváte bezchybný výkon a Fujinon XF200mmF2 vás nezklame. Ostření je tiché a rychlé a je znát, že AF fotoaparátu velmi prospívá pohled skrz takto světelný objektiv. Osobně neshledávám pro své focení limitujícím ani ostření v X-T2, ale s dalšími vylepšeními v X-T3 je to rozhodně perfektní dvojka.
Rozostření pozadí na plnou díru je nádherné – samozřejmě v závislosti na jeho vzdálenosti od zaostřené roviny, ale clona f/2 napomáhá rozmazání i v případech, kdy odstup není tak výrazný. Současně je ale třeba počítat s tím, že hloubka ostrosti může být pro některé motivy příliš malá – u focení celé postavy větších zvířat lze obvykle použít i nízká clonová čísla, na menší a bližší motivy ale může hloubka ostrosti klesnout na absurdně nízké hodnoty. Při focení na nejkratší zaostřitelnou vzdálenost při cloně f/2 jde zhruba o 6 mm(!) a na vzdálenost 5 metrů se stále ještě bavíme o necelých 5 cm hloubky ostrosti.
Špicberky jsou spíš krajem hor a otevřených plání, ale v několika málo fotografiích jsem měl v pozadí za zvířetem bližší a členitější pozadí z kamenů a porostu a zdá se mi, že v takových situacích se bokeh malinko zakrucuje, podobně jako u makroobjektivu XF80mmF2.8, který jsem testoval před časem.
Jak jsem již zmínil, s objektivem získáváte i telekonvertor Fujinon XF1.4X F2 TC WR – ten se oproti původnímu konvertoru liší nejen bílou barvou, ale hlavně tím, že podporuje objektivy se světelností f/2, kdežto starší verze počítá maximálně s f/2,8. Po jeho nasazení získáte ohnisko 280 mm při cloně f/2,8, což jsou stále výborné hodnoty i pro focení v horších světelných podmínkách. Ostrost této kombinace zůstává vynikající, i když mám pocit, že zaclonění o třetinku EV ještě malinko pomůže. Rychlost ostření jsem neměřil nijak exaktně, ale připadá mi, že pokud se změnila, tak prakticky nepostřehnutelně. Konvertor vám do batohu přidá jen 130 g a jeho přibalení k objektivu je podle mého názoru velmi příjemným bonusem. Mimochodem, jak je v této kategorii zvykem, objektiv dostanete v bytelně polstrovaném pouzdře, kde má svůj prostor i zmíněný konvertor.
Ostatní
Na celou cestu na Špicberky jsem odložil svůj oblíbený zoom XF100-400mm a fotil jsem zvířata prakticky jen dvoustovkou nasazenou na X-T3. Trochu jsem se bál ergonomie menšího těla ve spojení s takto velkým sklem, ale byly to obavy liché. Objektiv je dobře vyvážený a skutečně není v ruce tak těžký, jak by se mohl zdát. Víc než v ruce při focení jsem pocítil v rameni, když jsem ho nosil kilometry v náročném terénu na popruhu. I když vím, že řada fotografů upřednostní větší tělo X-H1, pro mě osobně je jasnou volbou X-T2 nebo X-T3 – obě těla (neb jsou prakticky totožná) mi výborně sedí a i s tímto teleobjektivem se mi používala výborně. Jediné, co bych určitě nedoporučoval, je nechat hmotnost objektivu působit přímo na bajonet fotoaparátu. Pro zavěšení popruhu nebo nošení v ruce je určitě lepší volbou stativová patka.
Pokud byste po tomto objektivu zatoužili, musíte si v tuzemsku připravit 154 990 Kč. V ceně je i zmíněný telekonvertor.
Rychlý pohled na X-T3
Na poslední chvíli se událo, že jsem na Špicberky vyrazil také s novým tělem X-T3. Musím znovu upozornit, že jsem měl kus s firmwarem, který neodpovídal ještě ani verzi 1.0, s níž fotoaparát přišel na trh. To mělo za následek některé chyby zejména v oblasti kontinuálního snímání, které jsem proto téměř netestoval. I když jsem měl fotoaparát v terénu, berte tento článek spíše jako souhrn funkcí, které mě zaujaly.
Nový snímač + procesor = lepší video, rychlejší čtení i ostření, obdobná obrazová kvalita
Na úvod se nelze vyhnout pohledu na vnitřní změny. Rozlišení snímače se sice navýšilo na 26 mpix, ale důvodem nejsou ony dva zanedbatelné megapixely navíc, nýbrž fakt, že se nyní využívá BSI snímač Sony, který má mnoho zajímavých vlastností. Tou první jsou rychlé čtecí časy snižující tzv. rolling shutter efekt – důsledek sekvenčního čtení dat ze snímače, který se projevuje jednak ve videu a jednak při fotografování s elektronickou závěrkou. I díky tomu přibyla možnost fotit s frekvencí 20 nebo 30 snímků za vteřinu (v druhém případě s crop faktorem 1,25×), a to v podstatě bez ztráty obrazu v hledáčku (blackout).
Nově je také možný záznam 4K videa v 60p, což doposud (nepletu–li se) zvládaly jen fotoaparáty s menšími snímači, a v neposlední řadě je nyní celé obrazové pole pokryté i fázovými ostřícími body, zatímco předchozí generace se u krajů musí spolehnout na ostření pomocí detekce kontrastu. Nový snímač toho přinesl hodně a osobně oceňuji a určitě při focení v přírodě využiji fázové ostřící body v celé ploše obrazu a vysoké rychlosti sériového snímání (viz dále).
Co se týče obrazové kvality, jeví se mi srovnatelná s X-T2 (určitě nečekejte obdobný skok v kvalitě fotografií na vysoké citlivosti, jako byl mezi X-T1 a X-T2). Laboratorní testy naznačují, že X-T3 je zejména na ISO 25600 a 51200 náchylnější ke vzniku výraznějšího barevného šumu (podle DPReview je to trochu větší problém při zpracování v produktech Adobe). Dynamický rozsah je podobný s mírnou výhodou možnosti využít nižší základní ISO 160 oproti 200 u starších modelů. Já jsem fotil jsem v rozsahu citlivostí ISO 160 až 5000 a nemyslím, že by se pro mě něco oproti X-T2 měnilo.
Silnější procesor umožnil vylepšit i některé stávající funkce – automatické ostření a sledování je opravdu znatelně rychlejší a výrazně vylepšená je i detekce tváře a očí. Ta se oproti X-T2 opravdu razantně zrychlila a nově můžete sledování očí používat i při natáčení 4K videa a kontinuálním ostření (AF-C). U zvířat tyhle funkce nevyužiji, ale u lidí mohu potvrdit dle testů se svými dětmi, že rozdíl je markantní. Za zmínku stojí i fakt, že citlivost automatického ostření byla rozšířena o dva stupně až do -3 EV, čili fotoaparát by měl lépe ostřit v horších světelných podmínkách. Ani X-T2 mě v tomto směru nijak nebrzdí, ale zlepšení ostření se osobně určitě nebudu bránit :)
Ale zpět k rychlému sériovému snímání – zmínil jsem, že jej určitě využiji, a to zejména díky nové funkci předsnímek (pre-capture). Ta začíná fotit už v okamžiku namáčknutí spouště a po jejím stisku najdete na kartě i 21 fotografií, které stisku spouště předcházely. Na Špicberkách k tomu nebyla tématická příležitost, ale moc se těším, až ji vyzkouším – hodí se skvěle pro předvídatelné a rychlé jevy, například ptáka vracejícího se k hnízdu, hmyz přilétající ke květu, lovícího chameleona, sportovce probíhající cílovou páskou atd. Fotoaparát v tomto režimu fotí s elektronickou závěrkou až do maximálních 30 snímků za vteřinu.
Komunikace
Kromě Wi-Fi je X-T3 vybavena technologií Bluetooth, která je díky nízké spotřebě vhodnější pro stálé propojení s mobilním telefonem. Praktická je určitě funkce synchronizace času a geotagging pomocí GPS údajů z telefonu a užitečnou novinkou je i možnost aktualizovat z telefonu firmware fotoaparátu, což celý proces usnadňuje. Aplikace Fujifilmu prostě oznámí novou verzi firmware, odsouhlasíte update a po chvíli je hotovo – bez počítače, formátování karet a kopírování souborů.
Ovládání
Tělo se oproti X-T2 prakticky nezměnilo, což kvituji s povděkem – jsem si už teď prakticky jist, že má současná sestava X-T2 + X-T20 se změní na X-T3 + X-T2 a pak to bude obrovská výhoda. Drobnou vadou na kráse je asi jen to, že X-T3 má odlišný bateriový grip – jsem si jist, že by uživatelé ocenili, kdyby zůstal stejný. Potěší je ale snad, že grip už není potřeba pro plné využití režimu boost – i bez něj si tak můžete vychutnat například snímání 11 snímky za vteřinu s mechanickou závěrkou nebo obnovovací frekvenci 100 Hz v elektronickém hledáčku. A když už jsme u hledáčku, ten mimochodem vypadá díky podstatně vyššímu rozlišení 3,69 megapixelů parádně.
Vítanou novinkou je pro mě dotykový displej. Sotva bych věřil, jak si ho oblíbím, ale rok s X-T20 mě přesvědčil, že na prohlížení fotografií a focení ze stativu je to skvělá funkce. Díky němu máte také možnost kromě uživatelských tlačítek konfigurovat i čtyři dotyková gesta. Jim a nebo obvyklým tlačítkům můžete přiřadit pár několik nových funkcí:
- zapnutí tzv. sportovního hledáčku – v tomto režimu se fotí s dodatečným ořezem 1,25× (cca 16,6 megapixelu), ale v hledáčku vidíte i dění mimo fotografovaný výřez
- předsnímek – aktivace již zmíněné funkce pro snímání děje před stiskem spouště
- režim optické stabilizace – nově můžete režim optické stabilizace (trvalý a při focení) přepínat rychlou volbou
- elektronický horizont – pokud jej zapnete touto funkcí, neukáže se jen vodorovná linie, ale také obloukové stupnice ukazující míru náklonu
- funkce Bluetooth – zapnutí či vypnutí, volbu cíle párování (pokud používáte více zařízení), přenos fotek
V menu přibyla praktická nápověda, která usnadní rozlousknutí některých záhad – například zmíněnou funkci předsnímek nejde aktivovat, pokud není kruhový volič na pozici rychlého kontinuálního snímání (režim CH) a nápověda vás na to nyní upozorní.
Video
V návaznosti na ovládání musím vyjádřit své nadšení z možnosti konfigurovat video zcela separátně od focení – to znamená, že režim natáčení má své vlastní volby od filmové simulace přes vyvážení bílé či nastavení dynamického rozsahu až po režimu ostření a podobně. Dá se říct, že přechod mezi focením a videem obnáší víceméně jen použití kruhových voličů: na prvním zvolíte režim videa, na druhém expoziční čas, případně clonu a ISO a můžete natáčet. Tuto vymoženost známe už z X-H1 a já tajně doufám, že se jí snad dočká i X-T2 v podobě aktualizace firmware.
Z hlediska profesionálního využití X-T3 je vítanou novinkou 4K video v 60 snímcích za vteřinu, 10bitový záznam a formát HEVC (H.265) pro vyšší kvalitu. Mezisnímková redukce šumu umí video údajně vylepšit tak, že výsledek odpovídá až o 2 stupně nižší citlivosti ISO (nelze využít pro 4K při 50 a více fps). Kvalita videa včetně režimu Full HD ve 120 snímcích za vteřinu (umožňující pětinásobně zpomalené slow motion) se dočkává, co jsem tak zatím zaznamenal, u odborné veřejnosti vynikající odezvy. X-T3 má ve video oblasti velmi dobře našlápnuto a je to pro mě zase další popíchnutí, abych se videu začal trochu věnovat. Filmař ze mě asi nebude, ale vídám na cestách dost zajímavých věcí, které stojí za zachycení tímto způsobem.
Zajímavé drobnosti
Mezi další drobnosti patří větší náhled v RAWu – stále to není JPEG stejné velikosti jako RAW, ale 4416×2944 u X-T3 je podstatně víc než 1920×1280 u předchozí generace. Trochu si drbu bradu, proč už při této změně Fujifilm nezvolil rovnou plné rozlišení – s rozumnou mírou komprese by to RAW nezvětšilo o tolik a někteří fotografové by podle ohlasů, které mám, uvítali možnost nefotit RAW + JPEG, což je dnes potřeba pro zobrazení fotky 1:1 na displeji fotoaparátu.
Pokud fotíte přes kabel, oceníte možnost úplně odstranit dvířka konektorů.
Šikovná je aretace dioptrické korekce hledáčku – už nikdy více omylem rozmazaný obraz :)
Při focení v noci oceníte režim zobrazení informací na displeji červeně, aby neoslňovaly.
Co by se dalo vylepšit?
Vždy je co vylepšovat a očekávání uživatelů bývají vysoká. Na prvním místě je proto třeba zmínit stabilizaci v těle (IBIS) – pokud ale dění okolo Fujifilmu sledujete, dopředu bylo avizováno, že X-T3 se této vymoženosti kvůli potřebě zmenšení mechanismu ještě nedočká. Potřebujete–li IBIS, musíte volit větší X-H1.
Ostatní věci bych si přál vylepšit já, což samozřejmě nemusí znamenat, že se mnou souzní většina uživatelů :) V náhodném pořadí je to například:
- nastavení optické stabilizace by si zasloužilo přidat možnost aktivace během namáčknutí spouště
- hlavně pro makrofotografii bych uvítal displej s větší volností vyklápění a otáčení
- moc bych si přál možnost aretace kolečka s korekcí expozice na pozici
C
(používá se, když chcete pro korekci používat přední kolečko) - trochu postrádám možnost rychlé volby ze dvou přednastavených bracketingů jako má X-T20 – jednu bych používal pro expoziční varianty a druhou pro skládání ostrosti
Už s X-T2 jsem jinak téměř bezvýhradně spokojený a stejně tomu bylo i s X-T3.
Závěrem
X-T3 je na první pohled nenápadná evoluce, ale když ji vezmete do ruky, rozdíl rozhodně pocítíte. Automatické ostření je opět znatelně rychlejší (mimochodem, rychleji podle mě ostří i starší objektivy jako třeba XF23mmF1.4), ostřící body pokrývají celý obraz, hledáček je jemnější a plynulejší, a to i bez gripu. Pokud se zajímáte i o video, pak není vůbec co řešit – tady jsou zlepšení naprosto zásadní. A cena? I v té se skrývá pozitivní překvapení: X-T3 přichází na trh s nižší cenou, než před dvěma roky X-T2 – pokud vás zaujala, musíte vyklepat z kasičky 39 900 Kč.
Pokud se vám moje články líbí a současně uvažujete o pořízení jakékoliv techniky Fujifilm, můžete mě podpořit tím, že pro nákup použijete následující odkazy do e-shopu FUJIFOTO.cz:
Až do 10. 1. 2019 navíc probíhá akce zimní cashback, během níž můžete k nákupu většiny techniky Fujifilm získat zpět docela pěkné částky – žhavé novinky zde z pochopitelných důvodů nenajdete, ale například k tělu Fujifilm X-T2 nebo objektivu XF100-400mmF4.5-F5.6 R LM OIS WR získáte zpět pěkných 7 700 Kč.