Nový rok je tradiční příležitostí k ohlédnutí za tím uplynulým, který byl pro mě osobně v mnoha ohledech výjimečný a přelomový.
Velké změny v osobním životě
Zdánlivě největší změna se odehrála hned v prvních dnech roku, kdy jsem definitivně ukončil své působení v internetové branži a vrhl jsem se do nejistých vod práce na volné noze. Jak se později ukázalo, neměl to být jediný milník, který mě v právě uplynulém roce čekal. Všechno ostatní zastínilo narození dcery Anežky. Do života nám tak vstoupila malá princezna – nebo možná zbojnice, což je s ohledem na to, že má dva starší brášky, asi mnohem pravděpodobnější :) Je asi jasné, že náš život je teď tak trochu naruby, ale řekl bych, že tím správným způsobem :)
Projekty
Koncem roku jsem se vrátil k intenzivnějšímu psaní článků s fotografickou tématikou, které publikuji převážně na serveru Paladix.cz, ale odkazy na ně najdete i zde v blogu.
Mám velikou radost z rozsáhlého seriálu Lightroom efektivně, který se věnuje pokročilejším technikám zpracování fotografií v aplikaci Adobe Photoshop Lightroom. Konečný účet čítá 40 dílů, které vycházely téměř přesně rok. Udělal jsem si malou statistiku a zjistil jsem, že většina ukazatelů krouží okolo čísla 300 jako můry kolem žárovky:
- práce na seriálu zabraly 300 hodin
- kdyby se jednalo o knihu, měla by 300 stran
- v článcích jsem použil bezmála 300 obrázků
- celkem jsem napsal 320 tisíc znaků nepočítaje mezery
Jednotlivé články dohromady zaznamenaly 90 tisíc přečtení.
V polovině roku jsem začal pod vlivem licenční politiky Adobe řešit, jaký software na zpracování fotografií budu dál používat já. Po intenzivním zkoumání jsem nakonec zakotvil u Capture One, a jelikož po ukončení seriálu Lightroom efektivně se mi otevřel nový prostor, rovnou jsem navázal seriálem novým, který se jmenuje trochu neoriginálně Capture One efektivně :) I na něj jsem dost pyšný, protože se jedná o komplexního průvodce touto aplikací, kterých v češtině mnoho nenajdete. Doufám, že tím Capture One v ČR trochu zpopularizuji, protože si to rozhodně zaslouží. Jelikož jsem „teprve“ u 17. dílu a zdaleka ještě nekončím, statistiku si nechám zase na příští rok :)
Na začátku roku jsem začal psát nejdříve do šuplíku (abych si ověřil, že to kapacitně zvládnu) a asi od polovinu roku i pro veřejnost pravidelný týdenní inspirační newsletter Lepší fotky. Je to pro mě povětšinou hodně zábavná práce, při které prostřednictvím článků a videí potkávám obrovskou spoustu inspirativních fotografů, fotografií a návodů. Jelikož ale tradičně selhávám v propagaci a marketingu, newsletter nemá zatím tolik odběratelů, kolik bych si představoval. Pro rok 2016 je tedy jasným cílem navýšení jejich počtu.
I nadále se věnuji individuálním školením, jejichž koncepci ale momentálně pro tento rok promýšlím a přepracovávám.
A v neposlední řadě jsem letos předělal svůj web – snad mi nějakou dobu vydrží :)
Fotocesty
V dubnu jsme s Jakubem Hodáněm a Igorem Mikulou zrealizovali dlouho naplánovanou cestu na Špicberky za polárními liškami. S těmi jsem nakonec – na rozdíl od kluků – neměl takové štěstí, ale o to víc jsem si užil focení dalších zvířat: bělokuři, mrož či sobi, spolupracovali luxusně, což se zejména u posledně jmenovaných býložravců ukázalo být velmi zásadní. Jinak šlo po všech stránkách o krásnou výpravu, na kterou rád vzpomínám.
Konec června jsem strávil ve společnosti Vaška Šilhy a dalších fotografů v Botswaně. Kromě toho, že jsem nabyl zcela nové zkušenosti v roli řidiče vozidla 4×4 v místy netradičních terénech, což jistě dodnes některé členy naší posádky budí ze sna se studeným potem na čele, jsem si těch 14 dní mimo civilizaci v místech, kde je touto dobou minimální ruch, úžasně užil – byl to doslova balzám na duši. Vzpomínám hlavně na poušť Kalahari, kde jsme v parku o rozloze dvou třetin ČR nepotkali prakticky živáčka. A samozřejmě jsem i fotil a sem tam se snad i nějaký ten snímek vydařil.
Czech Press Photo
V uplynulém roce jsem se poprvé rozhodl poslat fotografie do Czech Press Photo. Když na mě 27. 9., tedy tři dny před uzávěrkou, zablikal úkol „Obeslat CPP“, věděl jsem už mlhavě, že pošlu právě zmíněné soby ze Špicberků. Humor ale nastal v okamžiku, kdy jsem si poprvé přečetl propozice – ejhle, fotografie se dodávají nejen elektronicky, ale také na papíře ve formátu nejméně 30×40 cm. Chci ještě jednou poděkovat Pavlovi Polovi, který mi operativně fotky 28. 9. vytiskl a já jsem se je mohl pokusit 29. 9. doručit. Ovšem jaksi jsem do obálky zapomněl vložit CD s elektronickou podobou, což mi naštěstí došlo, takže jsem se v půli cesty zase vrátil domů a chybu napravil. Inkriminovaná obálka nakonec dorazila na místo určení až poslední možný den. A jako důkaz, že věci se nemají vzdávat před koncem, přišla o pár dní později skvělá zpráva – moje fotografie získaly v Czech Press Photo cenu Trigema za nejpůsobivější snímek živé přírody.
Výstava Czech Press Photo 2015 je v současné době umístěna v pražské Staroměstské radnici, kde jí můžete shlédnout až do 31. 1. 2016. Jelikož moje série čítala devět fotografií, z prostorových důvodů jí na výstavě nenajdete celou. V elektronické podobě jí každopádně můžete shlédnout v galerii.
Plány pro rok 2016
Rok 2015 byl pro mě v mnoha ohledech přelomový a doufám, že se mi podaří na něj důstojně navázat. Čeká mě autorská výstava a výstava s fotografickou skupinou x-pozice, chystám se i nadále psát články a rozvíjet své projekty. K tomu mám řadu fotografických plánů a nápadů, k jejichž realizaci budu asi nejvíc potřebovat čas, takže bych měl zapracovat na své sebe–organizaci a stanovování priorit :)
Zjednodušuji také fotografickou výbavu a chtěl bych do svého focení vnést trochu jiný přístup než doposud. Bude-li to možné, rád bych absolvoval několik menších fotocest. Pokud tohle všechno zvládnu společně s časem pro rodinu, které nemohu dost poděkovat za podporu, bude to malý zázrak, ale rozhodně se o to chci pokusit :)